Aktivní stropy GIACOMINI
Návrh otopné/chladicí soustavy v programu TechCON X-GiacoCad
Současná firemní verze programu TechCON X umožňuje mimo návrhu klasických topných systémů i návrh aktivních sádrokartonových stropních systémů. Jako jedni z mála poskytujeme verzi programu 10, která již umí v návrhu topného/chladícího stropního systému bez problémů pracovat s panely nestejných velikostí.
Jmenovité výkony
Pro vytápění (dle ČSN EN 14037) | Pro chlazení (dle ČSN EN 14240) | |
---|---|---|
Classic | 68 W/m² voda-prostředí ΔT 15 K | 41 W/m² voda-prostředí ΔT 8 K |
Super Classic | 77 W/m² voda-prostředí ΔT 15 K | 48 W/m² voda-prostředí ΔT 8 K |
Ultra-P | 80 W/m² voda-prostředí ΔT 15 K | 55 W/m² voda-prostředí ΔT 8 K |
Obr. 1 Výkony jednotlivých typů panelů
Program umí i pracovat a počítat s panely, které obsahují dva samostatné okruhy. Při nesprávném návrhu program upozorňuje a zobrazuje chyby. V databázi jsou k dispozici 3 výkonové řady stropních panelů GKCS – Classic, Super Classic a Ultra-P. Vyjma verze Ultra-P jsou panely vyráběny ve verzích pro standardní prostředí, vlhké prostředí, a s prostorem pro instalaci vestavných světel, vyústek vzduchotechniky, reproduktorů, čidel apod.
V projektu je rodinný dům, u kterého byl dodán půdorys ve formátu DXF se zakreslenými pozicemi a rozměry vestavných světel, tepelné ztráty a tepelné zisky pro jednotlivé místnosti. Jako zdroj tepla/chladu bude tepelné čerpadlo země-voda s pasivním chlazením. Z tohoto důvodu budou v projektu pro odvedení tepelných zisků použity panely Super Classic.
Po nahrání pozadí DXF se musí zadat jednotlivé místnosti s požadovanými výkony pro vytápění a chlazení a vloží se do projektu.
Obr. 2 Rozměry panelů
Obr. 3 Okno zadávání místností
Po zadání místností se již dají navrhovat panely a vkládat do projektu. Panely se v programu vkládají stejně jako otopná tělesa. Ve výběrovém okně se definuje teplotní spád. Pro panel se musí zvolit teplotní spád jak v režimu vytápění, tak v režimu chlazení.
Obr. 4 Zadávání aktivních panelů
U panelů je možné zadat korekce výkonu opravným součinitelem v závislosti na vzdálenosti panelu od podlahy, vlivu tepelné zátěže a větrání (anemostaty, fancoily).
Pokud již máme spočítaný jeden režim, např. chlazení, program nabízí v návrhovém okně spočítat optimální teplotní spád pro vytápění v závislosti na hmotnostním průtoku chlazení.
Obr. 5 Zadání opravného koeficientu
Obr. 6 Dopočítání teplotního spádu
Je možné si ve výběru panelů pro místnost navolit jenom 1 ks od každého typu a po vložení do projektu se dle potřeby již jen kopírují ve výkresu. Aktivní panely jsou vyráběny ve třech rozměrech a nesmí se rozměrově upravovat. Většinou je od architekta požadavek na instalaci vestavných světel a jejich pozice se musí respektovat. V tomto případě pomáhají verze panelů „pro světla“, panely s neaktivními plochami, do kterých je možné následně umístit vestavné zařízení. Při pokládání panelů se také musí respektovat požadavek sádrokartonářů, že nesmí vzniknout křížová spára! Panely musí být vůči sobě posunuty!
Nesprávná skladba panelů
Správná skladba panelů
Po rozmístění panelů je nutné vybrat a vložit rozdělovače. Pro stropy jsou určeny modulové rozdělovače R53, u kterých se zaškrtne pole „vložit na ležato“ a „umístit pod strop“. Tento typ rozdělovače umožňuje otočit vývody vůči sobě o 180°, pokud přívodní potrubí přicházi z opačných stran.
Obr. 7 Zadání rozdělovačů
Pro páteřní rozvod mezi rozdělovač a panely se musí použít trubka R999I 20 × 2. Trubky páteřního rozvodu se musí zakreslit tak, aby byly v maximální vzdálenosti do 0,5 m od připojovacích bodů jednotlivých panelů. To je délka připojovacích trubek aktivních panelů. Panely se připojují trubkou 8 × 1. Tento typ trubky se nastaví automaticky při kliknutí na panel a zároveň program při kreslení kontroluje její délku, aby nepřekročila 0,5 m. Panely se v rámci jednoho okruhu zapojují do souproudé soustavy (Tichelmann).
Obr. 8 Výběr potrubí
Obr. 9 Půdorys objektu s panely
Po zapojení všech panelů se spustí výpočet „Dimenzování potrubí“. Vzhledem k tomu, že chlazení bývá náročnější než režim vytápění, zvolíme chlazení, zadáme teploty k rozdělovačům i případným směšovacím ventilům a můžeme zadat požadavek na minimální průtok vody panelem. Můžeme také zaškrtnout pole „Automatické vyladění zbytkových tlaků“ – program eliminuje přebytky tlaku rozložením průtoků mezi panely nestejné velikosti.
Obr. 10 Detail místnosti
Obr. 11 Volba výpočtu
Obr. 12 Okno výsledků výpočtu
V tomto okamžiku máme základní přehled o hydraulice a dosažených výkonech. Pro dosažení optimálního výsledku máme možnost ovlivnit výsledky několika způsoby:
- Změna teploty chladicí vody.
- Změna teplotního spádu. To můžeme buď pro jeden panel nebo pro vybrané panely.
V tomto případě je nutné vypnout funkci „Automatické vyladění zbytkových tlaků“, jinak vám program zadané hodnoty přepíše na jemu vyhovující. - Změna minimálního průtoku panelem.
Výsledek našeho snažení je pak vidět v bilancích.
Obr. 15 Bilance místností
Obr. 16 Bilance okruhů
Obr. 17 Bilance rozdělovačů
Pokud máme zakresleny i přívodní potrubí z kotelny k rozdělovačům program nadimenzuje světlosti trubek a dopočítá tlakové ztráty, vypočítá nastavení vyvažovacího ventilu a zároveň ověří, zda zvolené oběhové čerpadlo vyhovuje průtokům.
Obr. 18 Návrh přívodního potrubí
V případě, že je režim chlazení kompletně vyladěn, můžeme přejít do režimu topení, které bývá v těchto případech předimenzováno. Aby nedošlo k přeregulování rozdělovačů a vyvažovacích ventilů, musíme zamknout nastavení regulačních prvků. Vybereme rozdělovač a v okně vlastností zvolíme „Zamknout aktuální nastavení“.
Obr. 19 Blokace nastavení regulačních prvků
Po zablokování se již může spustit výpočet vytápění. V režimu topení je nejlepší volbou nechat program dopočítat teplotu topné vody a DT v závislosti na průtocích spočítaných v režimu chlazení. Všechny dosažené výkony nemusí vždy přesně odpovídat tepelným ztrátám místností.
Obr. 20 Okno výsledků výpočtu režimu topení
Obr. 21 Bilance okruhů
Obr. 22 Bilance místností
Obr. 23 Bilance rozdělovačů
Pochopitelně může nastat stav, kdy nepůjde soustava vyregulovat v důsledku nevhodně propojených panelů. V tomto případě se musí změnit připojení panelů na páteřní okruhy. Obecné doporučení je max. 4 ks velkých panelů do jednoho okruhu. Aby se systém stropního vytápění/chlazení nezavzdušňoval, musí být hmotnostní průtok potrubím turbulentní (pro páteřní rozvod min. 150 l/min.)!
V případě, že se nedosáhne v některém okruhu turbulentního proudění, program na to upozorní v chybových hlášeních.
V tomto případě zvyšte průtok okruhem změnou teplotního spádu.
Do projektu se dají vložit základní tabulky s technickými parametry:
Obr. 24 Tabulka rozdělovače v režimu chlazení
Obr. 25 Tabulka rozdělovače v režimu topení
Protože Giacomini nabízí pro připojení panelů i zdvojené T-kusy (20x8x8x20) umí i program tyto fitinky vložit do projektu. Ulehčí se tím specifikace fitinek pro připojení panelů. T-kusy se vkládají stejně jako běžná armatura.
Obr. 26 Výběr připojovacích fitinek
Obr. 27 Dvojité T-kusy
Program také vytvoří specifikaci použitých výrobků:
Obr. 28 Specifikace materiálu
Nejlepší volbou je „Otevři Excel“, kde se dá upravovat množství (zaokrouhlit na balení) a doplňovat další výrobky.
Obr. 29 Volba výstupu specifikace materiálu
Projekt se dá exportovat do formátu PDF nebo DXF.
Zdrojový soubor ukázkového projektu ke stažení:
Giacomini-návrh aktivního stropu.ctf (CTF - 13.3 MB)
Projekční software TechCon ke stažení:
https://www.giacomini.cz/sluzby/projekcni-software-techcon
(vyžadována registrace)